Mít doma pejska, který nás po příchodu z práce či školy nadšeně vítá, je k nezaplacení. Ano, pes je skutečný přítel člověka, který nikdy nezklame. I to je jeden z nejčastějších důvodů, proč si psy pořizujeme – chceme parťáka, společnost, věrného přítele, se kterým budeme moci jet na výlet, návštěvu nebo se s ním třeba jít projít či si zaběhat. To vše má ale jednu podmínku: Náš čtyřnohý kamarád nás musí respektovat jako svého pána, 100% poslouchat, rozumět našim povelům a řídit se jimi. Zkrátka musí být správně vycvičený, což je mnohdy pro řadu páníčků značný problém. Někdy mají pocit, že psa omezují, jindy jsou jen nedůslední ve výcviku a jindy zas neví, jak správně psa vycvičit. Přinášíme proto základní rady, jak na výcvik. Vycvičit lze totiž každého psa, chce to jen správný přístup a postup.

Čtyřnohého kamaráda, psa, si pořizujeme primárně proto, aby nám dělal radost a my si mohli užívat společně strávený chvíle plné zábavy, dovádění a vzájemné lásky. Už na začátku je ale třeba si uvědomit, že živý pejsek není plyšová hračka, se kterou se budeme mazlit a kterou najdeme přesně tam, kam jsme ji ráno dali. Pes potřebuje svého pána nejen z hlediska zajištění základních potřeb jako je domov, strava nebo pravidelné venčení, ale i pro stanovení řádu a režimu dne. Ano, potřebuje od začátku soužití s námi jasný denní režim a pravidelnost, ale i hranice a pravidla, ve kterých může fungovat. Je proto nezbytné začít co nejdříve s výcvikem. Není totiž nic horšího než nevychovaný pes, který neposlechne a nerespektuje vlastního pána a dělá si, co se mu zlíbí. To je nejen ostuda pro majitele, ale především velké riziko pro okolí.

Výcvik možná není úplně populární, ale rozhodně je pro každého psa nezbytný. Navíc, když jej pojmeme správným stylem brzy se přesvědčíme, že psa dovede zabavit a radost dělá také nám, kdy nás motivují i dílčí úspěchy nebo posun pejska. Ale jak na něj?

Pravidelnost výcviku

Psi vyžadují, a hlavně potřebují, pravidelnost. Dává jim totiž pocit jistoty a bezpečí. A to nejen pravidelnost z hlediska denního rytmu od stravy přes venčení až po odpočinek, ale právě i ve výcviku. Psa bychom proto měli cvičit vždy ve stejnou denní dobu a ideálně na stejném místě a za využití stejných pomůcek nebo odměn.

Vhodné je proto si nejprve vybrat hodinu a místo výcviku. Ideální je výcvik naplánovat na odpolední až večerní hodiny, kdy máme jistotu, že stejnou hodinu můžeme dodržet jak o víkendu, tak i během pracovního týdne. Hned na druhém místě je třeba zvolit vhodné místo výcviku. Doporučeno je volit například nějakou louku nebo prostor, který není příliš frekventovaný a nachází se, co nejdál od silnic a provozu, ale i od míst, kde ostatní běžně venčí své psy. Jednoduše řečeno, musíme co nejvíce eliminovat rušivé prvky aby psa nic nevyděsilo a nerozptylovalo a mohl se plně soustředit na nás a samotný výcvik. Výcvik navíc můžeme spojit s procházkou, která pejska baví a na kterou mu vždy bereme vodítko, ale třeba i misku na vodu nebo oblíbené pamlsky. Pes si totiž všechny tyto atributy spojí a po pár dnech dovede vyhodnotit, jaký program jej čeká.

Správná délka výcviku

K výcviku musíme přistupovat s rozumem, klidem, trpělivostí a pozitivní myslí. S tím souvisí i správná délka výcviku. Bylo totiž prokázáno, že pes udrží maximální pozornost 10 – 15 minut. Není proto vhodné psa drilovat například hodinu a rozčilovat se, že naše povely nezvládá. Naopak, za využití kratší doby výcviku se dostavují lepší výsledky, a to především proto, že pes bere výcvik jako zábavu a zpestření dne, ne jako povinnost plnou stresu. Právě dlouhý výcvik, při kterém musíme na psa zvyšovat hlas nebo křičet mu způsobuje stres, který jej ve finále demotivuje.

Učení správných povelů

Alfou omegou celého výcviku je ale jeho logičnost. Musíme totiž psovi dávat jasné a srozumitelné povely a správně jej přivolávat. Základními povely by tak mělo být „Ke mně“, „Zůstaň“ a „Sedni“. Běžně sice máme zafixován i povel „lehni“, ale jde spíše o lidovou tvořivost a rým na sedni – lehni, reálně totiž nemá tento povel příliš odůvodnění a učen může být až v další fázi výcviku, ale ne mezi základními povely.

Základem učení povelů je ale jejich správné vyřčení, jinak řečeno správné oslovení psa. To by mělo probíhat tak, že psa oslovíme jménem a dáme povel. Řada chovatelů dělá základní chybu už jen při zadávání povelů. Často totiž psovi nedá najevo, co od něj očekává, ale jen jej více či méně důrazně zavolá jménem. Pes je pak zmatený, neví, proč se vyžaduje jeho pozornost nebo proč na něj páníček zvyšuje hlas, až jej postupně začne ignorovat. Vhodné tak je psa cvičit například vyřčením: „Maxi, ke mně“. Zároveň je potřeba se nejprve zaměřit na jeden konkrétní povel a ten učit. Není vhodné skákat z povelu na povel, minimálně do té doby, než máme jistotu, že pes prvnímu učenému povelu rozumí.

Pozitivní motivace a odměna pro psa

Stejně jako my lidi máme rádi odměnu a ocenění, nejinak je tomu i ve psí říši, zvláště, když od psa vyžadujeme něco nového a učíme ho pravidlům, respektu a poslušnosti.

Pro každý výcvik bychom tak u sebe měli mít pochoutku, ideálně v podobě pamlsků, které pejsek miluje a které pro něj představují skutečnou odměnu. Vhodné je volit takové, které jednak voní masem, a zároveň mají spíše měkčí konzistenci a pejsek je tak rychleji rozkouše, pozře a může dál pokračovat ve výcviku (např. Propesko Mistr poloměkké masové kostičky). Rozhodně je ale třeba pro výcvik využívat jeden typ pamlsků, a tedy pravidelnost a zavedený režim dodržovat i v odměnách.

„Odměna je při výcviku psa základ a měla by mýt vždy. Není proto vhodné výcvik začínat s odměnou a v okamžiku, kdy máme pocit, že pes už povely zvládá jí vyřadit. Jednak bychom tak narušili režim výcviku, ale mohli bychom psa i znejistit a psychiky rozhodit. Pes si totiž logicky nedovede vysvětlit co se stalo a proč odměna nepřišla, zda něco udělal špatně. Naopak, odměna je základ výcviku a psa motivuje a ukazujeme mu, že jde správnou cestou. Nehledě na to, že nám výcvik, zejména v jeho začátcích, dovede usnadnit, na odměnu totiž můžeme psa snadněji přivolat než jen, když bychom mu například ukázali nebo pokynuli rukou,“ říká Jan Andres ze společnosti Partner in Pet Food.

To nejlepší na konec

Už v okamžiku, kdy se na výcvik chystáme bychom měli být realisté a počítat i s variantou, že se nám hned nebo ne vždy bude dařit. Stejně jako my lidé nejme vždy v tom nejlepší rozpoložení, mohou tyto nálady potkat i psy.

Neměli bychom proto být na psa tvrdí a dožadovat se striktního plnění povelů a výcviku. V tomto případě spíše platí, že méně je někdy více a daleko větší roli než zvládnutí nového pokynu, hraje atmosféra během výcviku. Ta by vždy měla být přátelská a klidná a výcvik by měl končit pozitivně, tedy v ideálním případě pochvalou a oceněním psa. I psí mozek si totiž spíše než průběh výcviku pamatuje jeho závěr, situaci a energii ve které aktivita skončila. A to i v případě, že celý výcvik probíhal v poklidu a pohodové atmosféře a závěr skončil vyhroceně, bude to pro psa daleko více demotivující, než pokud by tomu bylo naopak. Jednoduše řečeno, i kdyby se během výcviku nepodařilo vůbec nic, je třeba na závěr vždy psa pochválit. Třeba za to, že jsme jej oba přežili, že výcvik končí, že jdeme domu nebo že nás čeká večeře.

Udělejte ze svého psa opravdového parťáka, tak, aby s vámi mohl skutečně všude a dělal vám potěšení. Dokonale poslušný a vycvičený pes je pak radosti pro nás jako páníčky i pro všechny kolem. Už žádné zoufalé volání psa a odtahování ho od ostatních psů nebo lidí na ulici.

Tip na výcvik – odměna v podobě Propesko Mistr Měkkých masových kostiček s hovězím

Zefektivněte výcvik vašeho pejska tou správnou odměnou za zvládnutý povel a motivujte jej do dalšího učení! Jak? Vybavte se dokonale chutným, lahodným a kvalitním snackem - Propesko Mistr Měkké masové kostičky s hovězím!

Snack má podobu malých kostiček, které jsou dokonale měkké a vynikají jedinečnou vůní masa, a především chutí hovězího, tak, že přilákají a nadchnou i toho největšího psího mlsouna. Jejich vyladěná prémiová receptura je založena na vysokém obsahu proteinů živočišného původů, kterých snack obsahuje 95 % a nechybí ani prospěšné vitamíny a minerály podporující zdraví a dobrou kondici psa. Propesko Mistr Měkké masové kostičky s hovězím jsou navíc vyrobeny zcela bez obsahu obilovin a neobsahují ani přidaný cukr, umělá aromata, barviva a dochucovadla, tak, aby psům poskytly nejen ten nejlepší možný způsob mlsání, ale aby se staly i kvalitní součástí jejich stravy. Vyráběny jsou v Itálii z pečlivě kontrolovaných surovin, s respektem a láskou ke psům a jejich potřebám i spokojenému soužití s páníčkem.